Běháme a běháme, dokud nám to jde. I když máme kolikrát obavy, adrenalin a chtíč nemoci překonat, nás žene dopředu. Nedomyslíme následky, které nás mohou potkat a které mohou být pěkně vážné. I tady platí, že nic se nemá přehánět. Ono je to vlastně všechno mnohem složitější a provázanější.
· Odborníci i vědci mají jasno
Odborníci i vědci se shodují, ač se v mnohém jejich názory liší, tady jsou za jedno. Pokud má sportovec problém od krku nahoru, tedy rýmu, nebo kýchá, může, pokud se na to cítí, směle vyběhnout. Pokud je ale problém od krku dolů, tedy s dýcháním, bolí nás klouby a svaly, měli bychom si běhání raději rozmyslet.
· Není všem dnům konec
My, co pravidelně běháme, navštěvujeme posilovny, chodíme s hůlkami severskou chůzi víme, že zítra je také den a nemusí se nutně všechno zvládnout hned. Ono by se totiž docela dobře mohlo stát, že si pak pěkně dlouho nezacvičíte, když budete takhle hazardovat.
· Hodnoty jsou důležité
Kdo sportuje, zná hodnotu IL-6. Její hodnota se v lidském organismu zvedá, když sportujeme, ale také když máme v těle infekci. Jsme pak mnohem více unavení a projeví se to i na našich běžných činnostech. IL-6 dokonce vědci píchli trénovaným sportovcům a nechali je uběhnout jejich běžné trasy. Ukázalo se, že byli unavenější a také nedosáhli svých obvyklých časů.
Právě tahle hodnota označována jako IL-6 souvisí s naší fyzickou zátěží. Právě se slabou infekcí si můžeme přivodit nejen zvýšení této hodnoty, ale také následné přetrénování. Když půjdeme do extrémů, což bychom si měli uvědomit vždy, může nás „potkat“ i postižní srdečního svalu. Jak tvrdí někteří lékaři, nelze tedy jen říci, že pokud máme zdravotní problém od krku nahoru, můžeme v pohodě cvičit. Z každé, byť malé věci, se může v životě vyvinout i věc hodně velká.
A tak je to v životě vlastně se vším. Rozhodně bych rčení o zdraví, které máme jen jedno, nepovažovala za klišé. Ono to tak totiž skutečně je, tedy s tím jedním zdravím, a my bychom se podle toho měli chovat. To zdraví je totiž naše a život máme jen jeden!